Na květnou neděli 29. března 2015 / Jom rišon 9. nisanu 5775 se uskutečnila výprava za hořkými bylinami s RNDr. Jiřím Sádlem CSc. do Prokopského údolí v Praze s mottem: „Židům na seder, křesťanům do nádivky". Akci organizovala Ruth J. Weiniger a konala se ve spolupráci s židovskou liberální komunitou Bejt Simcha. Během asi dvou a půl hodinové procházky po svazích i hřebenech vykládal dr. Sádlo o různých jarních bylinách i vegetaci obecně, přičemž nechybělo rozmanité ochutnávání mladých lístků, květů, ba i pozůstalých plodů z loňska. Zúčastnilo se asi 20-30 lidí, členů i nečlenů SKŽ. Výprava byla zakončena posezením v hospůdce s ochutnávkou domácích pesachových a velikonočních pokrmů a rozhovorem pro Radiožurnál. Obrázky z této akce najdete ve Fotogalerii.

Podrobnosti

Zveřejněno: 14. červenec 2015

18. ledna 2015 se ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze uskutečnila přednáška s názvem The Images of God (Boží obrazy), na které diskutovali na toto zdánlivě kontroverzní téma Deborah Weissman, izraelská pedagožka a bývalá dlouholetá prezidentka Světové rady křesťanů a Židů (ICCJ), společně s Pavlem Hoškem, vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK. Přestože křesťanství a judaismus došly v průběhu staletí k odlišným interpretacím zákazu zhotovení jakéhokoli obrazu či zpodobení Boha, obě náboženství považují člověka za Boží obraz a znají přinejmenším zobrazení různých božských atributů. Simultánně tlumočená přednáška proběhla v přívětivé atmosféře a inspirativní téma podnítilo zúčastněné k mnoha doplňujícím otázkám. Zúčastnilo se asi 30 lidí (plná aula). Obrázky z akce najdete ve Fotogalerii.

Podrobnosti

Zveřejněno: 14. červenec 2015

5. února se konala v rámci Abrahámovského fóra SKŽ křesťansko-muslimsko-židovská večeře s názvem Společně za jedním stolem. Akci organizoval Mikuláš Vymětal ve spolupráci se sborem ČCE na Vinohradech. Podrobnější report z této večeře naleznete v rubrice Abrahámovského fóra. Pro vstřícnou atmosféru a kladné ohlasy je plánováno zopakování akce.

Podrobnosti

Zveřejněno: 14. červenec 2015

1. Úvod – vztah rabi Mošeho Alcheše k luriánské kabale

Rabín Moše Alšech¹ (1508–1593) byl významný kabalista, kazatel a komentátor Bible. Narodil se „roku 1508 v Adrianopole² a žil dlouhou dobu v tehdejším největším kabalistickém centru, v Safedu“³ v zemi Izrael, která byla tehdy pod správou Osmanské říše. Mnozí z těch, kteří byli vyhnáni roku 1492 ze Španělska, odešli právě do Safedu.⁴ To s sebou samozřejmě přinášelo mnohé problémy – Židé ve Španělsku a v Portugalsku byli často násilím obráceni na katolickou víru a chtěli se vrátit zpět k judaismu,⁵ ale na tomto místě o tom nemohu více pojednávat.⁶ Nemůžeme pominout souvislost rabi Alšecha s luriánskou kabalou – vždyť „se učil Tóru v místě svého narození, (tedy v Adrianopole – pozn. J.B.) v mládí v ješivě jednoho z nejvýznamnějších kabalistů Safedu, Josefa Karo⁷ a dále u rabína Josefa Taitatčaka,⁸ o němž profesor Scholem píše: „Osobnost rabína Josefa Taitatčaka, který žil v Soluni v první polovině šestnáctého století, má důležité, možná hlavní místo pro duchovní svět judaismu v tomto novém a velikém centru judaismu v generaci po vyhnání Židů ze Španělska.“⁹

Podrobnosti

Zveřejněno: 4. květen 2015

Číst dál: Exil a vykoupení v díle rabi Mošeho Alcheše a v luriánské kabale - Josef Blaha