Slová biblického hada, ktorý uisťuje prvú ženu o večnom živote ( Gn 3, 4 ), nájdeme v rôznej podobe zakotvené v ľudskom myslení od jeho počiatkov. Vo väčšine náboženských a myšlienkových systémov sa stretávame s vierou, že smrť neznamená absolútny koniec, ale prechod, transformáciu do novej formy existencie. Základnú koncepciu ľudskej podstaty potom väčšinou určuje charakter tohto nového bytia. 1

Podrobnosti

Témata odpuštění a smíření v křesťanské perspektivě

 

Pojmy odpuštění i smíření jsou běžným inventářem slovníku křesťanské praxe. A přesto je zajímavým paradoxem, že kompletní a konkrétní „návod k upotřebení“, nebo alespoň teoretickou definici, popis k pochopení, bychom právě ve slovnících či dogmatikách hledali těžko. Nemyslím teď na souvztažnost Boha milosrdného a odpouštějícího a člověka, ani Kristovu smírčí/odpouštějící oběť (satisfactio) za naše hříchy a podobné formulace, které se konfese od konfese v různých mírách a nuancích liší. Nemyslím tím ani problematiku Božího působení v jeho pohybovém směru – shora či zdola. Takové úvahy tvoří v teologické literatuře napříč dějinami podstatné místo. Jde mi spíše o vztah člověka k člověku, čili sociální rozměr odpuštění a smíření, a to nejen v duálu ale i společensky. Pochopitelně při zkoumání odpuštění i smíření v perspektivě křesťanství budeme muset vztah dvou doplnit o vztah k Třetímu, doplnit transcendentní cíp trojúhelníku: já – bližní – Bůh. Směrovou metaforou tedy řečeno: půjde mi o Boží působení skrze člověka „do stran“ čili o jakousi křesťanskou etiku, která považuje odpuštění a smíření za své hlavní instrumenty a jejímž zřídlem je zkušenost Božího zjevení. V tomhle ohledu nám slovníky či dogmatiky nabídnou jen pramálo možných cest.

Podrobnosti

V židovské tradici nám Tóra poskytuje nejstarší monoteistické pojetí vztahu mezi Bohem a lidstvem, a ve skutečnosti také vztahu mezi člověkem a jeho bližním, nahlíženým z Božího pohledu. Ke správnému pochopení hříchu, pokání a smíření musíme vycházet z dějinného rozvinutí biblické tradice v rabínském judaismu a v moderním židovském myšlení.

Podrobnosti

Zhromaždili sme sa tu spoločne ako Židia, kresťania a moslimovia, aby sme sa modlili za pokoj. Spoločne pozdvihujeme svoje hlasy k Bohu, nášmu Stvoriteľovi, a slovami odrážajúcimi naše rozdielne, no príbuzné tradície žiadame Boha, aby nás požehnal pokojom.

Podrobnosti

Stránka popsaná hebrejským písmem připomíná zeď porostlou vínem, rozsypaný čaj, řady poskakujících plamínků nebo zas chaloupek a bran. Když jsem se jako dítě učila číst hebrejská písmena, netušila jsem, že podobné obrazy zaměstnávaly i mysli našich moudrých, učenců talmudu. Tóra byla podle nich napsána „černým ohněm na oheň bílý“. I oni viděli, jak písmena hoří, plápolají, jak se třepotají v poryvech větru, který si vane, kam chce.

Podrobnosti

  1. Kresťanstvo a kresťania v rabínskej literature (Pavol Bargár)
  2. Otázka křesťanství v myšlení (Josef Blaha)
  3. Spravedlnost Ježíšových učedníků (Pinchas Lapide)
  4. Křesťanství v židovských souřadnicích (Pavel Hošek)